Dětské krizové centrum, o.s. - LINKA DŮVERY A INTERNETOVÁ PORADNA

Jaké byly vaše pohnutky k realizaci tohoto projektu?

Distanční krizovou pomoc vnímám jako důležitou službu pro lidi v náročných životních situacích. V kontextu naší organizace - Dětského krizového centra, o.s. a problematiky, na kterou jsme zaměřeni - syndrom týráného, zanedbáváného a zneužívaného dítěte -  ještě víc.
Jde o problematiku citlivou, závažnou - je dobře, když je zde pomoc, která funguje nonstop, na kterou se lze obrátit, poradit se, sdílet svoji životní zkušenost. Stejně tak vnímám jako důležitou i možnost poradit se alespoň v prvním kontaktu anonymně, vzhledem k citlivosti toho, co klient sděluje.
Protože práci Linky důvěry vnímám jako důležitou - věnuji se jí 10let - tak kromě udržení stávajícího provozu přemýšlím i nad rozvojem a vylepšováním naší práce. Zavedením služby Skype hovoru a chatu vnímám jako další rozvoj linky - přiblížení se klientům, prostředí ve kterém se pohybují (zejména naši dětští klienti). Nový program pro naší linku důvěry by nám měl umožnit nabídnout klientům lepší servis.
Díky Nadačnímu fondu Heleny Houdové a donorům, které náš projekt zaujal, budeme moci tento projekt realizovat.

Jak zvládáte stálou finanční nejistotu příznačnou pro neziskový sektor?

Zabezpečení nonstop provozu, jak personálně, tak materiálně i finančně vnímám jako veliký závazek nejenom vůči organizaci, ale i vůči klientům, kteří tuto službu využívají. Financování Linky důvěry Dětského krizového centra je vícezdrojové - zabezpečené prostřednictvím grantů, dotací a oslovováním donorů.

Nejistota tady pořád je - některé termíny uzavírek grantových kol se posouvají, někde nemusíme uspět, sponzoři vzhledem ke krizi, o které se teď hovoří, jsou opatrnější na peníze, které jsou ochotni věnovat na podporu organizace. Vzhledem k veřejnému závazku, který máme, se snažíme každoročně s touto nejistotou bojovat. Za sebe to vnímám jako běh na dlouhou trať. O donora, který by byl ochoten část peněz potřebných pro provoz nám věnovat každoročně, bychom pravdaže moc stáli - vzhledem k nejistotě i v ziskovém sektoru je to ale jenom přání vedoucí Linky důvěry.

Jak byste využil situaci, kdybyste od donátora dostal miliardu na projekt?

Je to sympatická otázka, nad odpovědí, jsem na rozdíl od jiných, nikdy nepřemýšlela. Linka důvěry pro svůj provoz na rok potřebuje cca 1 mil. 700tis. korun, to jsou peníze, které potřebujeme bez jakéhokoliv zlepšování se,  rozvoje.
Nevím,  jestli bychom je upotřebily všechny.
Jiný pohled na to je ale v číslech toho, co bych si pro Linku důvěry Dětského krizového centra uměla představit:
1. vlastní prostory - jsme teď v nájmu, který pokud by nám vypršel, tak, bychom neměli  kde svoji činnost vykonávat
2. materiální vybavení - hovořím teď zejména o technice - internet, PC, telefony, knihovna Linky důvěry
3. vstup do elektronické databáze zahraniční literatury - třeba Proquest
4. další vzdělávání pracovníků Linky důvěry
5. spolupráce s dalšími organizacemi, které telefonickou krizovou intervenci poskytují i v zahraničí - předávání našich zkušeností dál nově vznikajícím projektům, publikační aktivity
Vyjmenovala jsem jenom část toho, co by šlo a samozřejmě jde o finance navíc, se kterými náš roční rozpočet nepočítá.

V čem především vidíte jedinečnost své činnosti?

Jedinečnost naší služby vidím zejména v zaměření naší Linky důvěry. Jsme pracoviště, které je celorepublikové zaměřené na problematiku syndormu CAN (syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte).

Co vám pomáhá vydržet u této náročné práce?

Největší motivaci je pro mě práce sama, mám ji ráda, snažím se ji dělat co nejlépe, pořád je u toho co se učit.
Motivuje mě také zpětná vazba od našich klientů. Pro Linky důvěry není častá, o to více si jí všichni ceníme. Je dobré vědět, že někdo Vaší práci oceňuje, dává to tomu, co děláte smysl.